Už od rána bylo krásně. Žádné parno, žádné dusno, prostě ideální den na to vzít kolo a někam vypadnout. Už pár dní jsem hecoval Dallase ať vymyslí nějakou trasu ale nakonec po pár návrzích jsem se chopil plánu sám osobně. Chtěli jsme se okoupat, a tak volená trasa musela protínat nějaké přírodní koupání. Zvolili jsme tedy, že zajedem do Mariánského údolí, kde se okoupem buď na posledním rybníce nebo na Říčkách. Sraz jsme si dali u Ronda na pátou hodinu. Jako obvykle přicházím pozdě ale do akademické čtvrthodinky jsem se ještě vešel. Vyrážíme na neoblíbenou stezku směrem do modřic. Nám stačí dojet jen do Komárova a už se u mostu trháme vlevo směrem na stezku podél Svitavy. Prokličkujeme komárovskými ulicemi, u čehož porušíme pár dopravních značení a už jsme na stezce. Po téhle stezce máme namířeno do Bílovic. Takže první křížení na ulici Tržní, kde k mému údivu, mi dává přednost autobus. Dále Křenová odkud směřujem do Zábrdovic, kde křížíme u Vojenské nemocnice. Následují Husovice a Maloměřice. Na Dallasovi je poznat, že už chytá kondičku, a tak nám to šlo od kliky. Projíždíme v cuku letu Bílovickou stezku, kde nebylo až tak moc lidí jak jsme oba čekali. V Bílovicích u Sokola zatáčíme vpravo. Následuje stoupání na které jsme se oba těšili. Tentokrát u hráze vybíráme levou stezku a pouštíme se se statečným srdcem do toho. Dallas koriguje tempo a valí na kadenci. Nestačím se divit, co se z něho klube za dříče. Netrvá dlouho a jsme zase u Resslova pomníku s plnou zásobou sil. Teď nás čekala druhá půlka na koapniny. Bez problémů vyjíždíme. Na Kopaninách krátký pohled do mapy a rozhodnutí kudy nakonec pojedem. Vybrali jsme žlutou značku směrem na ochoz. Hned ze začátku jsme sjeli do nějakýho singlu, který byl opravdu balvanitý a já, jelikož jsem měl zadní kolo docela podhuštěné, jsem se obával, abych neprocvaknul. Celkem technická jízda ale brzo překonáváme po chvilce se dostáváme na asfaltovou cestu, která vede na Spálenisko. Po ní jedeme cca sto metrů a zahýbáme do prava. Cesta vede z kopce až k rozcestí, kde se dáváme vpravo. Dojíždíme k silnic směřující do Ochoze ale zjišťujeme, že jsme to strhli moc brzo. Najednou jestřábí oko zahlédlo na protější straně mírný náznak stezky a byl by hřích neprobádat tuto nabídku. Přetáhneme kola přes škarpu a jsme v lese. Ze začátku terén mírně klesal ale pak to začlo. Krutosjezd, který nás napumpoval až k prasknutí. Dallas jede v čele a valí, jak kdyby se s kolem narodil. Já to hrnu za ním s minimálním pudem sebezáchovy. Najednou nám kříži spadlý strom cestu. Za touto překážkou se stalo peklo peklem. Pekelnej sjezd s technickými pasážemi. Držel jsem se pevně řídítek ale přes to jsem se málem neubránil karambolu. Najednou jsme dole. Napumpovaný slastí valíme dál směrem k Líšni po pravé straně potoka. Začíná to stoupáním, kde jsem oba trochu přecenili naše síly volbou převodu ale tak nějak jsme to zvládli. Následoval singl dolů do žlabu. Paráda, radost to rozmakat. Následuje zase stoupání na hřeben. Vlnilo se to tam celkem solidně. Pak už byl zase sjezd k potoku. Jedem podél a není to žádná cestička pro turisty. Plno blata a co pár metrů spadlej strom. Chvilku se pachtíme tímhle terénem než se dostáváme k lávce, která nás pustí na druhou stranu. Po druhé straně za pár minut dojíždíme k Muchově boudě, kde nás přivítá opravdu početné stádo divokých kachen. Ujistíme se na mapě a jedem k začátku údolí. Cestou potkáváme osvěžovnu a sanitku, která odváží opilého skokana do vody s rozbitou hlavou. Po stezce směřujem k obci Podolí kde se vydáváme na křižovatce do prava a jedem na polní cestu směrem Slatina.
Cestou projíždíme malou vesničkou pod názvem Kandie. Kdo by to byl tušil, že tu existuje, tak malá dědinka, ke které z obou stran vede polní cesta. Dojíždíme k silnici, která kříží přivaděč do Brna. Tady se vydáváme vlevo a následně na kruhovém objezdu první vpravo. Za kruhovým objezdem se na první křižovatce vydáváme směrem doleva a jedem podél slatinského sídliště pozdravit Mildu do Las Pegas. Po pěkné chvíli strávené na zahrádce. Už nás čas tlačí a vyrážíme směr Mendlovo náměstí přes Olomouckou po okruhu přes Zvonařku a Rondo. Parádní jízda a ještě parádnější sjezd. S Dallasem je to sázka na jistotu...
Žádné komentáře:
Okomentovat